Kontakt

Martina Kubecová

K Rybníku 4

318 00 Plzeň 9 - Malesice


tel: 607 111 437

sluzbyprozahradu@seznam.cz

www.sluzbyprozahradu.cz


Bezpečnostní kód::
security code
Prosím, zadejte bezpečnostní kód:

Odeslat

Uncategorized

PĚSTOVÁNÍ BYLINEK A JEJICH VYUŽITÍ V ZAHRADĚ

Bylinky jsou důležitou součástí každé zahrady, ať už je vysazujeme jednotlivě mezi okrasnou zeleň, nebo je pěstujeme v zeleninových záhonech. Mnohé z nich v sobě sloučí užitečnost a zároveň i velmi dekorativní květ nebo list. Mnohé z nich vnesou do zahrady svoji specifickou vůni, či přivábí zajímavé a potřebné obyvatele hmyzí říše, motýly a včely.

Pěstování bylinek

Dobromysl (Origanum vulgare Aurea) ve společnosti trávničky (Armeria maritima)

Pěstování bylinek se většinou omezuje pouze na známe a původní plané druhy, ale v dnešní době je  vyšlechtěno i množství kultivarů, které jsou například výraznější květem nebo barvou listu. Ty pak plní v zahradě i dekorativní funkci, přičemž vlastnosti bylin jsou u nich víceméně zachované.

Kde, proč a v jaké rostlinném společenství je pěstování bylinek možné?

Každá z bylin má své specifické požadavky na stanoviště. Velká část z nich pochází ze Středozemí a tak vyžadují plné slunce a suché propustné půdy. Takové bylinky se i velmi snadno pěstují na terase nebo za oknem v nádobách. Jiné, zejména barevnolisté kultivary, potřebují místo jen částečně osluněné, takové, kde svítí dopolední či odpolední slunce, nikoliv však polední žár, který jejich listy spaluje. Mnohé bylinky potřebují vlhké půdy a částečný stín. Osvědčilo se pěstování bylin v tak zvaných „bylinkových spirálách“, jenž poskytují různé podmínky pro pěstování na jednom místě, ať se jedná o suché polohy na vrcholu spirály, a nebo na severní straně spirály částečně zastíněné místa, případně více vlhká místa u paty spirály. Pokud sázíme byliny přímo do zeleninového záhonu, mohou nám být jednotlivé druhy nápomocné i v boji proti některým škůdcům, které například odpuzují. O tom již více ke každé bylince zvlášť…..

Pěstování bylinek

Bazalka

BAZALKA (Ocimum basilikum) – Jednoletá bylina, náročná na teplo a slunce, není mrazuvzdorná. Ideální je pro pěstování v záhoně na slunném místě, ale i v truhlíku nebo květináči na okně. Množí se na jaře výsevem do truhlíku, na venkovní záhon se přesazuje až v polovině května. Vůně listů odpuzuje různé škůdce a mouchy. Květy naopak lákají včely. Pro pěstování ve smíšeném záhoně se hodí k okurkám a rajčatům, kde pomáhá proti výskytu chorob. Špatně však odolává nájezdům slimáků.

Příbuzné formy: Nachová bazalka (O.b. Purpurascens) s růžovými květy. Kompaktní drobnolistá bazalka (O. minimum), která je otužilejší, avšak méně aromatická.

KOPR (Aethum graveolens) – Jednoletá bylina, pro slunné polohy. Vysévá se na jaře a začátkem léta přímo na záhon, semenáčky se nepřesazují. Kopr se množí i samovýsevem.  Kopr je vhodné zapojit do záhonů s mrkví, okurkami, zelím a červenou řepou, protože svou vůní odpuzuje bělásky a dřepčíky. Květy naopak lákají pestřenky, které jsou v zahradě užitečné.

LIBEČEK (Levisticum officinale) – Vytrvalá bylina, vysokého vzrůstu. Vyžaduje vlhké, hluboké půdy a kolem sebe dostatek prostoru. Snáší dobře zastínění. Listy se sklízejí mladé a zamrazí nebo usuší. Rostliny se množí nejlépe dělením trsu brzy na jaře nebo na podzim. Odpuzuje slimáky.

MAJORÁNKA (Majorana hortensis) – Jednoletá bylina. Vhodná pro pěstování v nádobě. Vyžaduje slunné polohy. Vysévá se na jaře do truhlíků, na volný záhon se přesazuje až v půlce května. Majoránka v záhoně má dobrý vliv na mrkev a cibuli.

Pěstování bylinek

Máta Mochito

MÁTA (Mentha) – Vytrvalá, do prostoru se rozpínající bylina. Vyžaduje vlhko, kypré půdy a snese částečné zastínění. Základními druhy je máta klasnatá (Mentha spicata) a máta peprná (Mentha x piperita). Dále se pěstuje opravdu velké množství druhů a kultivarů, které se, mnohdy jen nepatrně, liší tvarem listů a svou vůní, např. máta Mochito, melounová máta, čokoládová máta a jiné. Množí se velmi snadno oddenky na jaře nebo na podzim, případně bylinnými vrcholovými řízky v létě. Odpuzuje bělásky, dřepčíky a mravence. Květy velmi lákají včely.

Pěstování bylinek

Meduňka

MEDUŇKA (Melissa officinalis) – Vytrvalá bylina, která vyžaduje slunce a kyprou půdu, nemá však ráda sucho. Množí se výsevem nebo i dělením trsů. Sama se někdy vysévá. Sbírají se mladé listy, doporučuje se ji jednou, dvakrát v sezoně seříznout, aby se zmladila. Pěstuje se i žlutolistá forma (Melissa officinalis Aurea), kterou však sázíme do polostínu, protože přímé slunce jí nesvědčí.

OREGÁNO, DOBROMYSL (Origanum vulgare ) – Vytrvalá bylina, pro lehčí propustné půdy a slunné polohy. K plnémumu rozvinutí chutě a vůně potřebuje telou a slunnou polohu. Hodí se i do skalek a suchých zídek. K sušení se sbírá před květem. Za květu je medonosná. Množí se výsevem na jaře nebo dělením trsů na podzim. Z vyšlechtěných druhů jmenuji zejména žlutolistou formu (Origanum vulg. Aureum) a zakrslý kultivar (Origanum vulg. Compactum).

PAŽITKA (Allium schoenoprasum) – Vytrvalá bylina. Vyžaduje slunnou polohu a kypré, ne příliš suché půdy s dostatkem humusu. Je vhodná i pro výsadbu do nádob, ale potřebuje dostatek zálivky. Je možné ji v zimě rychlit umístěním do interiéru. Množí se semeny na jaře nebo dělením na podzim. Vhodná je ve společenství s cibulí, mrkví, petrželí, rajčaty a ředkvičkami. Odpuzuje hmyz a mšice. Naopak nehodí se mezi fazole, hrách a kopr. Příbuznou formou je Čínská pažitka (A.tuberosum), která má mírnou česnekovou příchuť a bílé květy.

pěstování bylinek

pěstování bylinek v truhlíku (dobromysl, bazalka, majoránka, rozmarýna)

ROZMARÝN (Rosmarinus officinalis) – Polodřevnatý stálezelený keř, který je ve Středomoří, odkud pochází vytrvalý, u nás však vymrzá. Proto se pěstuje většinou v nádobách a na zimu se přenáší do světlé bezmrazé místnosti. Vyžaduje slunné polohy a pravidelné každoroční zastřihávání. Listy i květy se můžou k přímé spotřebě i sušení sbírat kdykoliv. Množí se výsevem na jaře a lze jej množit i hřížením na podzim. Pěstují se různé formy, které jsou obvykle odlišné barvou květu (modrá, růžová, bílá), nebo kompaktním či převislým růstem.

SATUREJKA (Satureja) – Nízká polodřevinka s bílými až narůžovělými květy. Pěstuje se hlavně ve dvou formách Saturejka zahradní (Satureja hortensis), ta je jednoletá a Saturejka horská (Satureja Montana), která je vytrvalá. Obě jsou svými vlastnostmi podobné. Další příbuznou formou je také nízká plazivá Saturejka (S. spicigera).  Všechny saturejky velmi dobře snáší sucho a vyžadují plné slunce. Jsou vhodné pro výsadby do nádob. Množí se výsevem na jaře, ale vzhledem k tomu, že jednoletá, saturejka horská po výsevu velmi rychle roste, můžeme ji vysévat i třikrát za sezonu, abychom měli vždy svěží a čerstvou. Bylinnými řízky se množí v létě. Při výsadbě do záhonu se hodí například do společenství s fazolí, mrkví, červenou řepou a cibulí. Svoji vůní odpuzuje mšice.

ŠALVĚJ (Salvia officinalis) – Otužilá polodřevina, dosahující výšky 30-60 cm. Květ fialovomodrý, vzácně bílý. Listy z části přezimují. Šalvěj je vhodná pro suchá a teplá místa na pozadí bylinných záhonků, nebo také do růžových rabat . Vyžaduje kolem sebe dostatek prostoru. Každý rok na jaře by se měla sestřihnout. Listy k přímé spotřebě trháme kdykoliv, listy k sušení před květem.  Množí se výsevem na jaře, nebo bylinnými řízky v létě a polodřevitými řízky začátkem podzimu. V zahradě svou vůní odpuzuje housenky, mšice a slimáky. Hodí se do blízkosti mrkve, protože odpuzuje pochmurnatku mrkvovou. Pěstuje se několik zajímavých barevnolistých forem, zejména šalvěj s nachovým listem (Salvia off. Purpurascens), dále žlutě variegátní (Salvia off. Icterina) a také zajímavý kultivar s růžovobíle lemovaným listem (Salvia off. Tricolor).  

pěstování bylinek

žlutě panašovaná šalvěj (Salvia officinalis Icterina)

pěstování bylinek

nachová šalvěj (Salvia officinalis Purpurascens)

pěstování bylinek

růžovobíle panašovaná šalvěj (Salvia officinalis Tricolor)

      

TYMIÁN (Thymus vulgaris ) – Vytrvalá stálezelená polodřevinka, vhodná pro slunné a suché polohy, ideální pro výsadbu do nádob nebo suchých skalkových zákoutí, či mezi šlapákové kameny. Vyhovuje jí chudá půda, proto se nehnojí. Množí se na jaře výsevem, dělením trsů nebo hřížením, ale také v létě polovyzrálými řízky s patkou. K přímé spotřebě v kuchyni se sbírá během celého roku, k sušení jej sbíráme v létě i s květem. Vůně odpuzuje různé škůdce, především mšice, běláska, hlísty a též slimáky. Příbuzných forem, které se pěstují je opravdu mnoho, jsou rozdílné výškou, odstínem květu nebo i barevnou formou listu, či vůní.

pěstování bylinek

Tymián (Thymus vulgaris Silver Queen)

pěstování bylinek

Mateřídouška (Thymus serphyllum)

pěstování bylinek

Mateřídouška (Thymus citriodorus Mystic Lemon)

 

BYLINKY V KUCHYNI aneb BYLINKY ZE ZAHRÁDKY ROVNOU NA VÁŠ STŮL

Jednou z velkých výhod vlastní zahrady je možnost pěstování bylin pro vaši kuchyni. A byla by obrovská škoda bylinky v kuchyni nevyužít. Není nad to, posypat rajčatový salát čerstvě natrhanou bazalkou, přidat tymián na domácí pizzu, osvěžit letní nápoje meduňkou nebo při nevolnosti zaběhnout na zahradu pro čerstvou mátu a udělat si z ní čaj. Takových možností, jak využít bylinky v kuchyni je mnoho, zde nabízím některé tipy.….

Bazalky v kuchyni

Bazalka

BAZALKA – Má sladce kořenitou chuť. Nepostradatelná je   v italské kuchyni, vynikající na drůbežím mase, báječná do zeleninových salátů. Je vhodná do každého vařeného pokrmu, ve kterém jsou rajčata a stejně tak dobře chutná na čerstvých rajčatech. Je skvělým doplňkem pokrmům z tykve, fazolí a hub. Dohromady s česnekem je základem klasické omáčky „pesto“. Ostrá chuť této bylinky se násobí vařením. Čerstvé lístky si uchovávají své aroma naložené do oleje nebo octa.

 

KOPR – Má jedinečnou výrazně kořenitou chuť. Celá semínka se přidávají do bramborového salátu, nakládaných okurek, mletými pak ochucujeme fazolové polévky, lososa, bylinková másla, majonézy a hořčice. Listy kopru jsou vynikající nejen v klasické koprové omáčce, ale také v pokrmech z ryb, do krémového sýru žervé a také k salátovým okurkám.

LIBEČEK – Libeček má silné aroma, měl by se tedy používat střídmě. Čerstvých listů používáme jako podkladu k servírování aromatických paštik. Nasekané se přidávají do polévek, vévodí v typické bramboračce. Celé listy se přidávají do vody při vaření brambor, ty pak získají specifické aroma. Libeček můžeme přidat i do salátů.

Bylinky v kuchyni

Majoránka

 MAJORÁNKA – Majoránka je typické koření v české kuchyni. Její chuť je jemnější než oregano (dobromysl). Neumíme si představit bramboráky bez majoránky. Jinak je také výborná do všech směsí z mletého masa, do zeleninových polévek, pokrmů z těstovin. Je vhodná k rybám, kuřatům, i do sekané. Majoránka zvýrazní chuť rajčat, tykví, brambor a papriky. Používáme ji také do omelet a sýrových jídel.

Bylinky v kuchyni

Máta

MÁTA – Je to bylina výrazné ostré chuti i vůně, pěstovaná v mnoha druzích a varietách. Působí příznivě na trávení, kdo by neznal mátový čaj, který pomůže při nevolnostech. V kuchyni ochutíte ždibečkem pečené vepřové maso a nádivky. Přidáváme ji k novým bramborům, do pomazánky ze žervé a česneku, i do jogurtové zálivky. Osvěží letní nápoje, můžeme ji pro ty to účely i zmrazit v kostkách ledu.

 

Bylinky v kuchyni

Meduňka

MEDUŇKA – Meduňka má osvěžující citronové aroma. Připravíme z ní v zimě čaj a v létě osvěží v nápojích. V kuchyni jí přidáváme do bešamelové omáčky podávané k rybám, drobně nasekanými lístky posypeme kuře před pečením nebo jimi dodáme citronové aroma v majonézách a omáčkách. V cukrářství se používá k ovocným salátům nebo jako přízdoba. Výborná je sušená, pro relaxační zimní koupele.

 OREGANO – Přidáváme jej všude tam, kde lze použít majoránku, ale oregano má střejší chuť. Hlavní využití je v italské kuchyni, na pizze, špagetách, v mletých masech. Chutná dobře s rybou, drůbeží a na rajčatech.

PETRŽEL – V kuchyni je nepostradatelná, nechá se využít téměř všude, do polévek, salátů, k masu, rybám, vejcím, do bylinkových másel a pro potěchu oka jako přízdoba všelijakých pokrmů. Obvykle se přidává až na konec vaření, ale třeba k rybám můžeme celou nať krátce osmažit. Málo kdo ví, že se nechají použít i stonky, které mají výraznější chuť.

 PAŽITKA – Této bylinky v kuchyni využíváme hodně, protože vylepšuje chuť mnohých jídel. Přidáváme ji hlavně do polévek, tvarohových, rybích a vaječných pomazánek, do salátů a zapékaných brambor. Ochucujeme jí máslo, smetanové sýry žervé, jogurtové omáčky a vaječná jídla. Do vařených pokrmů ji dáváme vždy až na konec. Pažitku můžeme zmrazit, k sušení je však nevhodná. Jedlými květy zdobíme saláty.

Bylinky v kuchyni

Rozmarýna

ROZMARÝNA – Rozmarýna je prospěšná zdraví, ale musí se používat v rozumné míře. Listy se používají jak čerstvé, tak sušené, celé nebo jemně nadrcené. Přidáváme ji do salátů, omáček, k zelenině, do těstíček na smažení ryb, stejně tak se přidává k pečeným rybám, dále k jehněčímu a vepřovému masu. Nakládáme ji do octa i do oleje. Přidáme-li snítku rozmarýny do trouby při pečení chleba, provoní se jí příjemně celý chléb.

SATUREJKA – Saturejka se pěstuje ve dvou formách, jednoleté (Saturejka zahradní) a vytrvalé (Saturejka horská). Obě mají podobnou chuť jako tymián, ale saturejka horská je jemnější. Používají se všude tam, kde jsou luštěniny, protože pomáhají od nadýmání. Přidáváme je do zelených fazolek, bešamelové omáčky, a také společně s natí petržele a s pažitkou k pečení kachny. page monitor Saturejka se používá i na dochucování octa.

ŠALVĚJ – Má výrazné, kořenité aroma i chuť, podporuje trávení a působí protizánětlivě. Vhodná je pro ochucení jehněčího masa, drůbeže a různých omáček k masům, do sýrových a tvarohových pomazánek. Lístky se přidávají také do cibulové polévky. K sušení se používá jen když je kvalitní a čerstvá, jinak získá nepříjemný pach.

Bylinky v kuchyni

Tymián

 TYMIÁN – koření se jím pokrmy středomořské kuchyně. Používá se na pizzu, při uzení masa, do sýrů, hrachových a fazolových pokrmů, ke zvěřině a do masových směsí. Působí desinfekčně, mírní nadýmání.

 

                                 ………….tak vzhůru do vaření a přeji dobrou chuť !